Patentové řízení o evropském patentu je poměrně složitý proces jak po stránce administrativní, legislativní, tak technické a jazykové. Proto je potřebné nechat se v něm zastoupit profesionály - patentovými zástupci, kteří ovládají jednací jazyky, znají potřebné náležitosti a lhůty řízení o přihlášce patentu a posléze jeho udržování. 

Patentová kancelář Kania, Sedlák, Smola, s.r.o. se věnuje evropskému patentovému řízení již od roku 2002. Naši patentoví zástupci absolvovali celou řadu školení a certifikací, které jsou pro vás zárukou, že řízení o vašem patentu proběhne dle stanovených pravidel v řádných lhůtách.

Zajímá vás, co vše celý proces udělení evropského patentu obnáší, kolik stojí samotná přihláška patentu a následné udržování patentové ochrany? Co je třeba učinit z vaší strany a co pro vás můžeme udělat my?

Zavolejte nám na telefonní číslo +420 543 217 593, napište nám na email info@kaniasedlaksmola.cz nebo si sjednejte schůzku v naší kanceláři na Mendlově náměští 1a v Brně.

Podání evropské přihlášky je nutné provést do 12 měscíů od prioritní přihlášky v České republice.

Dokumenty a údaje nezbytné pro přijetí evropské patentové přihlášky:

• žádost o udělení evroského patentu,
• popis vynálezu s nároky, výkresy (jsou-li součástí přihlášky vynálezu),
• údaje o přihlašovateli,
• nárokování priority, vč. identifikace prioritní přihlášky (pokud je nárokována priorita).

Dokumenty a údaje, které mohou být předloženy dodatečně:

• překlad popisu, nároků do angličtiny,
• formálně upravené výkresy,
• plná moc (notářské ověření není podmínkou),
• prioritní dokument (nárokuje-li se priorita) a doklad o postoupení práva přednosti (pokud přihlašovatelem není přihlašovatel prioritní přihlášky), podepsaný přihlašovatelem prioritní přihlášky - oba dokumenty musí být podány na výzvu Úřadu ve stanovené lhůtě),
• identifikace původce (pokud si původce nepřeje být zveřejněn, Úřad jeho jméno nezveřejní),
• doklad o nabytí práva na patent, není-li původce zaměstnancem přihlašovatele.

Řízení o přihlášce patentu probíhá před Evropským patentovým úřadem (EPO) až do udělení evropského patentu, který je možné následně validovat v zemích Evropské patentové úmluvy (EPC): AL, AT, BE, BG, CH, CY, CZ, DE, DK, EE, ES, FI, FR, GB, GR, HR, HU, IE, IS, IT, LI, LT, LU, LV, MC, MK, MT, NL, NO, PL, PT, RO, RS, SE, SI, SK, SM, TR, s možností rozšíření do BA, ME, MA, MD, TN, KH.

Jednotný patent je možno získat na Evropské patenty udělené po 1. 6. 2023 (a to vždy do jednoho měsíce od udělení Evropského patentu) pouhým podáním žádosti a překladu patentu do jednoho EU jazyka (např. do češtiny). Jednotný patent pokrývá AT,   BE,   BG,   DE,   DK,   EE,   FI,   FR,   IT,   LT,   LU,   LV,   MT,   NL,   PT,   SE,   SI.

Od 1. 6. 2023 vstoupil v platnost systém Jednotného patentu a Jednotného patentového soudu. Dosud se každý udělený Evropský patent validoval v jednotlivých zemích, od 1.6.2023 přibyla možnost uplatnit místo validace v 17 zemích Jednotný patent.

Jednotný patent je možno získat na Evropské patenty udělené po 1. 6. 2023 (a to vždy do jednoho měsíce od udělení Evropského patentu) pouhým podáním žádosti a překladu patentu do jednoho EU jazyka (např. do češtiny).

Jednotný patent by měl v budoucnu pokrývat celou EU, aktuálně ale pokrývá „jen“ 17 zemí EU, kde už proběhla ratifikace, a v těchto 17 zemích tedy nahrazuje tzv. validace. Jedná se o: AT,   BE,   BG,   DE,   DK,   EE,   FI,   FR,   IT,   LT,   LU,   LV,   MT,   NL,   PT,   SE,   SI 

Každý přihlašovatel se tak může po udělení Evropského patentu rozhodnout, zda chce mít v daných 17 zemích platný Jednotný patent, nebo klasicky validovaný Evropský patent (se všemi obvyklými náklady na jednotlivé validace a případně překlady do místních jazyků). V ostatních zemích, tedy těch z EU, které neratifikovaly, a obecně těch mimo EU, platí stejná pravidla pro validaci jako dosud.

Za Jednotný patent se každý rok platí jeden udržovací poplatek pro všech 17 zemí, přičemž jeho výše odpovídá přibližně součtu udržovacích poplatků ve čtyřech zemích.

Všechny (i před 1. 6. 2023) udělené Evropské patenty po 1. 6. 2023 automaticky spadnou pod jurisdikci Jednotného patentového soudu a veškeré spory (právo na patent, porušování, zneplatnění) týkající se některé z uvedených 17 zemí budou muset být řešeny u tohoto Jednotného patentového soudu.

Požádat o vyjmutí z jurisdikce Jednotného patentového soudu mohou majitelé Evropských patentů, u kterých nebylo požádáno o Jednotný patent a u kterých ještě nezačal žádný spor u Jednotného patentového soudu. Po vyjmutí z jurisdikce Jednotného patentového soudu by se případné spory ohledně daných patentů řešily u národních soudů, jako dosud.

Při rozhodování, zda u Evropského patentu uděleného po 1. 6. 2023 požádat o Jednotný patent, je potřeba s ohledem na všechny výše uvedené skutečnosti uvážit následující:

• u Jednotného patentu nejsou žádné náklady na validace a nízké náklady na udržování v 17 zemích,
• Jednotný patent je však možno zrušit v rámci jednoho zatím relativně málo předvídatelného řízení ve všech 17 zemích, v případě prohry hradí majitel zrušeného patentu vysoké náklady tomu, kdo návrh na zrušení patentu podal,
• náklady na vymáhání práv z vlastního Jednotného patentu, který by byl porušován jinou osobou, budou relativně vysoké a předvídatelnost úspěchu řízení relativně malá, v případě prohry ve sporu o porušování hradí majitel patentu vysoké náklady tomu, kdo spor o porušování vyhrál,
• Jednotný patent je možno zrušit (pro všech 17 zemí) na základě starší národní patentové přihlášky, která byla podána v jedné z těchto 17 zemí před datem priority daného Jednotného patentu, ale zveřejněna po datu jeho priority. U klasicky validovaného Evropského patentu by takováto starší národní přihláška mohla být použita pro zrušení daného Evropského patentu pouze pro tu zemi, ve které byla tato starší národní přihláška podána (např. starší německá přihláška proti německé části validovaného Evropského patentu).